V sobotu 29. října jsme se společně sešli na druhé oddílovce. Tentokrát však naše kroky nemířily tak daleko jako minule, šli jsme se projít a podívat se, jak to vypadá v našem okolí. Ráno byl sraz v 9:30 na Přerovci. Sasanky, Kladivouni a Krevety šli s Lenkou z Podvihova, Vodnáři a Piraně s Mirkem, Ivou a Šárkou ze Štítiny a pár nás šlo i z Lazec. Společně jsme se vydali po cestě směrem k velkému altánku. Cestou jsme hráli kolíčkovanou a bombu, k níž Robin vymyslel nový úkol: když potkáme nějaké cizí lidi, zakřičí se ,,vláček” a všichni se za tyto nicnetušící kolemjdoucí postaví do zástupu a půjdou přesně tam, kam oni. Naštěstí jsme potkali velmi chápající lidi, kteří se zasmáli s námi. Naší první zastávkou bylo místo, kde kdysi stával hrad Přerovec. Do dneška z něj ale kromě vyvýšeniny a prohlubní v místech příkopů nic nezbylo. Štěpánka a já jsme pak ostatním řekli jednu z legend, která se k tomuto místu váže. K altánku jsme došli akorát na oběd. Rozdělali jsme oheň a kdo chtěl, opekl si špekáček. Poté jsme si zahráli několik her a pomalu se vydali k dubu. Cesta pěkně ubíhala a i když bylo trochu chladněji, svítilo sluníčko. Zájem o bombu, zejména Robinovo vylepšení, byl stále větší. Poslední zastávku jsme si udělali u obrovského dubu, který tam stojí už téměř čtyři století. Po rozloučení jsme se po skupinách rozešli směrem domů.