V pátek 23. 9. 2016 jsme přijeli do Mokřinek a ubytovali jsme se. Večer jsme měli blok o kroji a jeho částech, potom přijeli Luděk a Vláďa, aby nám povyprávěli o jejich cestě ,,Broukem přes Kavkaz”. Připravili si pro nás fotky, videa a taky turecký(?) čaj. Druhý den jsme zahájili rozcvičkou s Vítkem. Po snídani jsme pokračovali zdravovědou a herní tematikou a filosofií(?). Odpoledne jsme hráli hru s balonky a zloduchy, učili se pracovat s rádcovským zápisníkem, připravovali oheň a večerní scénky k ohni. Ty byly buď s tematikou skautského zákona nebo nějakého přísloví. My jsme dostali přísloví ,,Kdo se jednou napije z pramene, už nikdy nebude chtít pít z louže”. Celý den zakončil Jirka Holeš svou přednáškou o astronomii. V neděli jsme měli posunutý budíček aby věřící mohli jít na mši. Dopoledne jsme měli druhou část bloku her a blok ,, Skaut na internetu” s přehledem všemožných skautských stránek, bezpečností na internetu a přednáškou o manipulativním chování (a obraně proti tomu). Po obědě jsme měli závěrečný nástup, sbalili jsme si věci a jeli domů.ت
V neděli 18. 9. se zamykala řeka Moravice, tak jsme se pod vedením Dědy s několika odvážlivci (Matěj, Martin, Adam, Vojta a Hynek) odhodlali sjet tuto ne úplně lehkou řeku. Už při cestě autobusem na místo odjezdu jsme se mačkali s hromadou vodáků, kteří se na tuto řeku moc těšili. Jakmile jsme dorazili k řece, lodě už se míhaly jedna za druhou a po nasoukání do vesty a pořádným proškolením jsme vyrazili na ledovou vodu. Brrrr!!!
Při plavbě nás ze začátku krásně hřálo sluníčko, ale jakmile nás při sjezdu jezu zchladila divoká vlnka, tak jsme byli během chvilky suší. Kluci si obzvláště oblíbili jízdu pozadu, při které Děda byl zlehka nervozní, a také jízda ve stoje byla velkým zážitkem na tekoucí vodě.
Potkali jsme mnoho různých plavidel od surfařských prken, dvojkajaků, pirátských lodí až k obřím nafukovacím člunům. U jezů jsme byli svědky několika koupání a převržených lodí a sami jsme se řádně namočili, než jsme nejtěžší kousky překonali. Zvládli jsme to bravurně. V pár místech jsme se na skoro neviditelných kamenech několikrát zastavili a museli naši loď doslova roztlačit. Jízda se nám velmi líbila a už se těšíme na “jarní otevírání Moravice”.
Štěpka, Anička K., Matěj a Robin a spousta dalších nastávajících rádců z jiných středisek se v pátek ubytovali v podsadových stanech v Mokřinkách – Zálužné “U brodu”.
Po nástupu měli přednášku od Šímy, jak rozdělat oheň. Večer měli noční hru v lese.
V sobotu měli dvě přednášky o tom jak si správně naplánovat schůzku a jak souvisí skautský zákon se slibem a třemi principy. Odpoledne měli dvouhodinovou přednášku o správné funkci družin.
V neděli probírali jaké funkce by měl mít vedoucí, rádce a člen družiny. Pak proběhly rukodělky. Poslední přednáška bylo o ústředí organizace Junák – český skaut.
Krevety přijely nadšené a okamžitě se pustily do příprav schůzek dle načerpaných nových znalostí a dovedností.
začíná nám nový skautský rok. Letos poprvé organizačně úplně jinak.
Jelikož máme tolik dětí, že je již nezvladatelné je mít všechny v jeden den, rozhodli jsme se děti rozdělit do dvou skupin.
Holky – Sasanky budou mít schůzky ve středu od 17 do 18:30 hodin.
Kluci – Kladivouni budou mít schůzky v pondělí od 17 do 18:30 hodin.
A aby to nebylo tak jednoduché, tak každý čtvrtý týden bude společná schůzka pro holky i kluky v sobotu. Na naše stránky již brzy vložím kalendář s rozpisem schůzek pro lepší orientaci.
Tak se moc těšíme:
na kluky v pondělí 5. 9. 2016 v 17 hodin
na holky ve středu 7. 9. 2016 v 17 hodin.
Sraz je vždy před hostincem raději o pět minutek dříve.
Na opozdilce nečekáme, ochuzujeme tím děti, které přijdou včas!
Na základě zájmu dětí jsme se společně s Lenkou a Renátou pokusili uspořádat vícedenní vodácký výlet. Výsledný formát byl namířen na děti, které již mají z vody zkušenosti a navíc se na táboře přihlásily na lekci kormidlování. Výsledný počet účastníků byl podmíněn počtem vhodných lodí. Osloveni byli Mája, Bětka, Terka, Klárka a Vašek (všichni nabídku přijali). „Záda“ nám kryly a s výcvikem pomohly Krevety – Anička K. a Matěj. Použili jsme všechny čtyři oddílové kánoe.
Nalodili jsme se na řeku Moravici u Glóbusu v Opavě. Před položením lodí na vodu jsem vedl krátké seznámení s výstrojí, kterou je vhodné (nutné) vlastnit. Ukázali jsme si způsoby jak bezpečně věci umístit na lodi a zopakovali jsme lodní a dračí uzly, užívané při fixaci materiálu. Byl nízký stav vody, pluli jsme bezpečně. Za krátko jsme si převlékli řeku Moravici za řeku Opavu. 1. splav „u Oázy“ jsme přenášeli lodě na vzdálenost asi 200 m. Příště, až pojedeme stejnou trasu, začneme právě tady, neb je výhodnější přijet k Oáze a složit lodě až u jezu. Krátký úsek od Glóbusu za namáhavé přenášení nestojí. I děti nezůstaly ušetřeny novým zkušenostem. Například Terka záhy zjistila, že není možné nasedat do lodi suchou nohou a chtě nechtě musela ve svých „suchozemských“ ponožkách šlápnout do bláta a brodit se k lodi na hlubší vodě. Všechny lodě pluly spořádaně a bez problémů. Před námi poletovali vyplašení vodní ptáci, nejčastěji Ledňáčci. U štítinkého splavu jsme obědvali. Na vodě jsme si vystřídali pozice. Všichni měli za úkol kormidlovat. Ve Lhotě u vodníka Slámy jsme zašli na nanuk. Měli jen 2! Dělají machry a mají jen 2 nanuky :-). Dopluli jsme do Smolkova. Lodě jsme vytálhli pod splavem až za pěší lávkou. Donesli jsme si je k jezeru. Na břehu jezera jsme postavili stany. Materiál pro nocování za námi přivezla Renáta. Večer přijela i Lenka s Markem, kteří nás neméně podporovali. Přivezli nám teplou večeři a svačinu na 2. den plavby. Některé posádky se ještě projely po jezeře a objevovaly ostrov s bunkrem.
Ráno jsme se vykutáleli ze stanů, projeli se ještě po jezeře, sbalili tábor a pluli dál do cíle do Jilešovic. Řeka meandrovala a střídaly se mělké, rychlé úseky s úseky, kterým říkáme „olej“. Byla i místa, kde musel „háček“ vystoupit a táhnout loď se zádákem, aby nedošlo na mělčině k poničení trupu. Užívali jsme si různých situací. Například jsme se všichni spojili v jeden plovoucí „tvar“ a nechali jsme se bezvládně unášet proudem. Poslední část cesty jsme pluli ve dvou skupinách. 3 lodě pohromadě a Terka s Klárkou jako závoj v nedohlednu. Holky už předchozí den zjistily, že je lepší se drobným nedostatkům při kormidlování zasmát a nepanikařit a tak se celou plavbu smály… Tu proto, že couvají, jindy zase, když se vyprošťovaly z vrbiček, kam se nechaly zanést. Rozhodně pluly pomaleji než my ostatní…
Výlet se vydařil. Počasí – krásné (důkaz na fotkách). Podpora ze břehu – neocenitelná! Do Štítiny jsme přijeli vlakem. Děti se „rozprchly“, dospělí uklidili materiál… Mít tak více lodí, vlastní vozík a spoustu volného času. To by se nám žilo!
